O boží obci II

První část spisu (kniha I.–X.) se zaměřuje na obranu křesťanství a kritiku pohanství. Augustin argumentuje, že pohanská božstva nepřinášela pozemské štěstí, Římská říše sužovaly války a neshody ještě před příchodem Krista a její moc nebyla výsledkem uctívání mnoha bohů. Stejně tak ani filosofie nemůže zajistit věčné štěstí. V druhé části díla (kniha XI.–XXII.) Augustin líčí dějiny světa jako příběh Boží obce – společenství věřících, kteří žijí ve světě ovládaném pozemskou obcí, jež vznikla vlivem padlých andělů a lidského hříchu. Tento konflikt mezi Boží a pozemskou obcí, tedy mezi křesťanstvím a pohanstvím, se odehrává především o lidské duše. Augustin tak představuje nový pohled na vývoj dějin. Na rozdíl od starověkého pojetí cyklického opakování se dějiny vyvíjejí lineárně – od prvotního hříchu až po poslední soud.