Příběh vyprávěný mladým mužem kolem třiceti let, který je stále svobodný, je vtipnou, ale zároveň kritickou reflexí české společnosti na přelomu tisíciletí, s občasným pohledem i na Ameriku. Autor s lehkou ironií poukazuje na posedlost televizí a zábavními pořady, odhaluje klamavost reklamy a zároveň se zamýšlí nad tím, jak se po roce 1989 postupně ztrácí svoboda a demokracie, a to často aniž by si to lidé uvědomovali. Hlavní postava, Erik, vypráví o své rodině – jeho otec je spokojený se svou pátou manželkou, přičemž s předchozími se rozešel v klidu a všechny se pravidelně setkávají. Po delší době se vrací z Ameriky Erikův dědeček a přináší s sebou často přehnané historky o životě v zámoří.