Mysterium Coniunctionis II.: Studie o rozdělování a spojování duševních protikladů v alchymii

V druhé části svého rozsáhlého díla Jung dále rozebírá klíčové alchymistické symboly – například krále a královnu, Adama a Evu – a ukazuje, jak odpovídají vnitřním stavům lidské psychiky. Popisuje závěrečné fáze proměny a jednotlivé kroky procesu sjednocování, které souvisí s poznáním sebe sama, uvědomením si vlastních projekcí a jejich začleněním zpět do osobnosti. Jung vnímá alchymii jako bohatý zdroj symbolů, který nám umožňuje nahlédnout do snahy lidského ducha, jež se podobá náboženským rituálům a božskému dílu. Alchymistická práce se však liší tím, že není kolektivní, formální a přesně daná. Naopak, je to individuální úsilí, ve kterém člověk plně nasazuje sebe sama, aby dosáhl sjednocení a celistvosti. Jde o smíření protikladů, které nejsou vnímány jen jako fyzické síly, ale i jako morální konflikty. Alchymista hledá toto sjednocení jak ve vnějším světě, tak uvnitř sebe, a jeho dílo se tak dotýká celé přírody. Cílem je symbol, který má jak praktický, tak duchovní význam.