Dva úsměvné romány vycházejí k stému výročí autorova narození. První (1904) líčící groteskní situaci, vzniklou zákazem hospod britským parlamentem, útočí proti puritánství a proti puritánskému „rozmaru“ – abstinentismu. Druhý (1914), rozvíjející se v Londýně 21. století za obnoveného středověkého řádu, je zaměřen proti utopiím o evoluci tzv. fabiánského ražení a v jádře skrývá autorovo odmítavé stanovisko k anglo-búrské válce. Skutečným překladatelem je Antonín Přidal, který měl v době komunistické totality zákaz publikovat, své jméno pro překlady z angličtiny mu propůjčil Mirek Čejka.