Kosmos jako sebeutváření

Kniha začíná pozorováním padající sněhové vločky na autorově ruce, což ho vede k úvahám o hlubším smyslu i zdánlivě jednoduchých jevů. Autor naznačuje, že i taková maličkost je možná jen díky složitému uspořádání světa, které se neustále vyvíjí. K pochopení tohoto uspořádání je nutné sledovat jeho vývoj od počátků vesmíru. Proto se autor zamýšlí nad vznikem a proměnou vesmíru a v této souvislosti zkoumá jak neživou, tak živou přírodu a nakonec i lidskou existenci a hodnoty, přičemž se snaží vnímat jejich vzájemné souvislosti i specifické rysy.