Nerudova sbírka epigramů, ačkoliv není příliš známá, dokonale odpovídá jeho kritickému pohledu na svět. Tato stručná forma mu umožňuje výstižně komentovat různé aspekty lidské existence – od nedůtklivosti a chudoby, přes stáří, až po vztahy mezi muži a ženami, a život dětí. Autor se v ní neváhá dotknout ani citlivých témat české politiky a národa, a s ironií se zamýšlí nad osudy spisovatelů, potýkajících se s kritikou a cenzurou.