Pět básní tvoří cyklus, v němž autor vnímá život jako neustálé divadlo plné napětí a protikladů. Tyto skladby vznikly v době, kdy autor vážně onemocněl, a proto v nich nacházíme prvky tragikomedie a osobní reflexe. Autor používá volný verš s propracovanou strukturou, který přirozeně zahrnuje okolní skutečnost a propojuje ji s vnitřním prožitkem.