Kniha o švýcarském horském letci Hermannu Geigerovi se skládá ze dvou částí. V prvé líčí Geiger v prvé osobě odvážné a namáhavé činy, jimiž s nasazením vlastního života zachraňoval životy jiných a usnadňoval všem obyvatelům hor jejich těžký úděl. Ve druhé části opouští autor tuto formu podání, protože osou vyprávěníje tu tragická srážka letounů 26.8.1966, jejíž obětí se Geiger stal. Výpověď o obětavé, nezištné a vytrvalé pomoci je přímým svědectvím možností lidského sebezapření, má silný morální akcent.