Člověk zahrada širá

Sbírka veršů, tematicky rozdělena do pěti celků, obsahuje básně z let 1949–53. Nastupující básník hned ve své první knize nezůstává soustředěn na sebe, ale snaží se vyslovit bohatou problematiku našeho dnešního života, věnuje pozornost lidem kolem sebe, zájmům celku. Sbírku uvádí vlastním mottem a potom následuje pět větších cyklů: „Zeleň mého domova“ (opěvující nejenom Moravu, ale především zase lidi, kteří jediní z všedního kousku země dokáží udělat nejdražší domov a vlast), „Soukromá dramata“ (ve kterých zachytil konflikty dnešních lidí), „Od obzoru jednoho k obzoru všech“ (ukazující na poslání básníka), „Polemické verše“ a „Veliký pochod“, cyklus, kterým se vrací do doby okupace, slovenského povstání, dělnických bojů, v němž poslední slokou slaví největší dny našeho lidu, kdy „psanci země naší / dali se na pochod! Dali se na pochod!“