Básnický debut Miroslava Floriana "Cestou k slunci" z roku 1953 zachycuje autorův zlom mezi poměrně výlučnou předúnorovou a ideologicky zabarvenou poúnorovou poezií. Tato "cesta ke slunci" spočívá v postupném nahrazování milostných a civilistních básní plných poetismů mnohem volnějšími básněmi oslavujícími Vlast,Práci a socrealistickou ikonografii. Oproti jiným dobovým realizacím však vyvolávají dojem nutné úlitby, neobjevuje se zde přílišný patos a autor se vyhýbá i většině dobových klišé.