Bez uzdičky

Baránkova poezie se výrazně zaměřuje na erotiku. I v krátkých básních autor používá jazyk, který toto téma zdůrazňuje. K tomu účelu volí neobvyklé a často jednoduché rýmové schémata (například podmiňuji - nemiluji, širé - čiré, prasklo - splasklo). Sílu svých myšlenek podtrhuje výraznými slovy, která někdy působí spíše jako efektní slovní hříčky než jako nutná součást významu. Sbírka Bez uzdičky je tak na jednu stranu hravá a veselá, na druhou stranu může působit kontroverzně, což umocňuje i její nekonvenční vizuální stránka, která připomíná dětské kresby.