V. Dyk touto knihou poezie debutuje jako básník. V překladu by zněl název knihy "Od bran pekelných". V jeho poezii převládá umdlelá nálada z konce století, tlumočená typickými obraznými prostředky symbolismu a ustáleným slovníkem dekadence, se tu prolíná s macharovskou útočností, ironií i sebeironií, jež se postupně stává Dykovou základní polohou.