Ztroskotání Christophera Martina je třetí román Williama Goldinga, který čerpá z jeho válečných zkušeností z plavby na křižnících, minolovkách a torpédoborcích, včetně operace proti Bismarcku. Stejně jako Pán much a Dědicové, i tato kniha se vymyká běžné románové formě a představuje spíše symbolické podobenství, báji či mýtický příběh. Golding v ní zkoumá témata smrti, hříchu a soudu prostřednictvím prostého vyprávění o námořníkovi, který jako jediný přežil torpédování lodi německou ponorkou a ocitl se na odlehlém skalnatém útesu. Ztroskotání Christophera Martina, jako všechna Goldingova díla, spíše klade otázky než nabízí odpovědi. Závěr knihy navíc využívá typického Goldingova postupu, který dále znejasňuje Martinův osud a vybízí k zamyšlení nad jeho životem i nad tím naším.