Friedrich Nietzsche, významný myslitel druhé poloviny 19. století, se ve věku 24 let stal profesorem řecké filologie na univerzitě v Basileji a již tehdy byl považován za mimořádně talentovaného odborníka. Jeho filosofické myšlení silně ovlivnil A. Schopenhauer a jeho dílo Svět jako vůle a představa. Tyto filologické a filosofické vlivy se spojily v Nietzscheho první knize Zrození tragédie z ducha hudby, kde se projevuje i jeho obdiv a přátelství k R. Wagnerovi. Nietzsche, inspirován Schopenhauerovou metafyzikou, vnímá lidský život jako zásadně ohrožený, plný utrpení, úzkosti a beznaděje. Podle něj může člověku pomoci překonat tento osud právě umění. Ve starověkém Řecku Nietzsche identifikoval dva základní principy, které v umění působí: apollinský princip, který zkrášluje a harmonizuje tragickou skutečnost a přináší estetický požitek, a dionýský princip, hlubší a původnější, symbol nespoutanosti a opojení, v němž se mísí hrůza, bolest a vzdor. Autor sleduje působení těchto dvou principů v řecké filosofii a umění, ale i v současné kultuře. Tato kulturně filosofická studie, poprvé vydaná v roce 1872 v klasickém překladu Otokara Fischera, zůstává dodnes zajímavým a inspirativním čtením nejen pro studenty filosofie a umění, ale i pro všechny, kteří se zajímají o kulturu. Náklad 500 ks + 500 ks dotisk. Duben 1993.