Tato sedmizpěvová báseň, napsaná v letech 1950–1951, je smutným příběhem o zneužívání moci, narušení přirozeného řádu a zmatku v lidských vztazích. Vznikla pod vlivem válečných zkušeností a zároveň předpovídá katastrofickou budoucnost plnou chyb. Autor, jeden z předních katolických básníků, v této budoucnosti spatřuje naději v obnově prosté víry v Boha.