Adam Klos, pohledný muž kolem čtyřiceti let, pracuje jako soudce v občanském právu. Právnická profese byla pro něj předurčená – pochází z rodiny právníků, jeho otec je ústavní soudce a matka advokátka. Přesto ho současná práce příliš nesplňuje. Je vnímavý a uzavřený, nedávno se rozešel s partnerkou a hledá nové směřování. Kniha sleduje třináct případů, každý z nich je vyprávěn z pohledu soudce Klose, prostřednictvím jeho vnitřních myšlenek. Čtenář tak má možnost nahlédnout do složitého rozhodování, které ovlivňuje životy druhých, a prožít pochybnosti, jež s tímto rozhodováním souvisejí. Tato perspektiva dodává příběhům napětí. Jak sám Adam Klos říká: „Každý rozsudek je křehký jako lidský život. Toho se nikdy nezbavím, ani nechci. Protože soudce je spravedlnost, ale taky svědomí.“ Postupem času si soudce uvědomuje, že pravda a spravedlnost se nemusí vždy shodovat se zákonem. Případy se netýkají závažné kriminality, ale běžných sporů. Kniha se ptá, jak soudce posuzuje tyto spory. Jak říká jeho otec: „Rozumného člověka u soudu nenajdeš, rozumný člověk se domluví.“