Zinkoví chlapci jsou svědectví o válce v Afghánistánu, založené na rozhovorech autorky se sovětskými vojáky, kteří se z ní vrátili, a s rodinami těch, kteří zahynuli. Svetlana Alexijevičová sama válku v Afghánistánu prožila a tato zkušenost zásadně ovlivnila její pohled na sovětský režim a smysl války obecně. Kniha je silným protiválečným prohlášením, které odhaluje Afghánistán jako místo, kde se ztrácí úcta k lidskému životu a mravní základy. Zároveň kritizuje Sovětský svaz za lhostejnost k osudu svých vojáků. Kniha obsahuje také dokumenty ze soudního procesu, který byl proti autorce v Bělorusku veden kvůli jejímu vydání.