Kniha z roku 1914 obsahuje soubor poetických povídek, které dohromady tvoří nedokončený, lyrický příběh vymyšleného života. Pojmenována je podle nejrozsáhlejší povídky, jež sleduje určité momenty z bouřlivého mládí básníka. Vypráví o chudém mladíkovi, který s úzkostí pozoruje moc peněz, bojí se osamělosti, ale zároveň touží po lásce a lepším životu. Celá sbírka odráží Apollinairovu cestovatelskou zkušenost a naznačuje jeho způsob tvorby – volné, často ironické vyprávění prokládané silnými, atmosférickými obrazy, které připomínají filmovou montáž, kde se prolíná skutečnost se sny.