Zátiší

Obsahuje povídky Lakomec, Jumr se vrátil a Pobuda. Tři prózy Zátiší jsou příkladnou ukázkou Šlejharova vzníceného vidění, jemuž pod skly mysticismu narůstají všední fakta a události do obrovitých a někdy až násilně groteskních obrazů. Svým vidinám zpuštění obětuje nejednu pravděpodobnost líčeného děje, třebaže zkušenostní podklad tvoří jádro každé práce. Knižně vydal Zátiší po prvé Josef Pelcl 1898 s umělecky zajímavou obálkou českého Němce Emila Orlika. V zadumaném starci, okolo jehož ztýraného těla se ovíjí trnité houští, jest spatřovati nejen ohlas pesimistického výhledu Šlejharova, nýbrž i kus dekadentní nálady dobové, jež nutkala kresebně zvládnouti bezútěšnou nicotu žití. Časopisecky byl vydán Lakomec v Zábavních listech XII (1890) a Pobuda s původním názvem Modrák, v beletristické příloze Času 1896, č. 1. (z poznámek z knihy 1930).