Kniha analyzuje šíření nedemokratických a nacionalistických myšlenek v československém katolickém prostředí mezi válkami, a to jak v českých, tak v německých církevních kruzích. Tento jev je posuzován i v širším středoevropském kontextu, zejména ve vztahu k situaci v Rakousku a Německu. Důraz je kladen také na vliv papežské politiky, která se snažila o aktivnější roli církve ve společnosti a ovlivňovala postoje českých katolíků, přičemž se zároveň potýkala s nástupem autoritářských a totalitních systémů v Evropě.