Znovu usedl do auta, vzal do ruky mikrofon a stiskl tlačítko vysílání. „Haló, policejní velitelství v Delane? Delane, slyšíte mě? Je tam někdo?“ Uvolnil tlačítko. Z reproduktoru se ozývalo jen praskání. Pokusil se znovu, ale výsledek byl stejný. „Kašlu na to,“ řekl si nahlas. „Nehodlám tam čekat dál.“ Nastartoval auto a pomalu sjížděl po silnici. Možná se ho už dávno snažili kontaktovat. Nebyli by tam tak dlouho, kdyby něco nenašli. Dojel k rozcestí a uviděl dům, útulný a příjemný, se světlem v obývacím pokoji. Nechal auto vyřadit a zastavil před domem. Vystoupil a nahlédl přes okno do obývacího pokoje. V krbu hořel oheň a u křesla svítila stojací lampa, ale dům se zdál být prázdný. Všiml si, že auto FBI nestojí před domem, a pochopil, že všichni budou vzadu. Obejít dům. Když obešel druhý roh, ztuhl. Tucker s oběma agenty FBI stáli deset, dvanáct metrů za domem po kolena v kudzu a dívali se na něco u svých nohou. Lišák Funderburke se k nim rychle a tiše přibližoval a nabíjel brokovnici se zkrácenými hlavněmi. Howell zaslechl zacvaknutí, jak hlavně zapadly na místo. Ti tři muži na svahu se otočili. Howell si uvědomil, co se teď stane…