Jung se nezabýval psychologií pouze v dospělosti, jak se někdy předpokládá. Jeho práce o vývoji osobnosti se věnují i dětství, výchově a procesu individuace. Autor zdůrazňuje, že psychické zdraví rodičů a pedagogů je klíčové pro zdravé dospívání dětí. Problémy ve vztahu rodičů mohou u dítěte vést k psychickým potížím. Jung vnímá dospívání jedince a zrání dítěte jako vzájemně propojené procesy, a proto je důležité, aby rodiče a učitelé pracovali na svém vlastním rozvoji. Jak sám Jung řekl: „Nejsilněji na děti působí nevyřešené problémy a neprožitý život jejich rodičů.“