Květnové osvobození v roce 1945 přineslo velkou radost a naději v budování svobodné, spravedlivé a bezpečné republiky, chráněné před budoucími hrozbami. Prezident Beneš se vrátil z exilu do Prahy jako symbol vítězství a návaznosti na první republiku, ale mluvil především o národní revoluci. Ta zahrnovala přísné tresty, zejména vůči Němcům a lidem, kteří s nimi spolupracovali. Po osvobození se po dlouhou dobu dopouštěli násilností i vojáci Rudé armády, kteří měli zajistit bezpečnost Československa a jejichž požadavky bylo vhodné respektovat. K tomu nejvíce nabádali komunisté, kteří se v tehdejší radikalizované atmosféře dokázali nejlépe prosadit. V květnu 1946 se stali nejsilnější politickou stranou v Československu, což jim poskytlo ideální výchozí pozici pro převzetí moci a zničení omezené demokracie třetí republiky.