Tento svazek je druhý ze čtyř, které tvoří rozsáhlý román inspirovaný křesťanskou pověstí o Ashaverovi. Autor v něm reinterpretuje motiv Věčného Žida jako bojovníka proti společenské nespravedlnosti, vykresluje ho jako kladnou postavu a naopak jezuita je zobrazen v negativním světle. Tímto přístupem autor vyjadřuje své kritické stanovisko k jednání a roli katolické církve.