Jiná rasa

V Čelákovicích bylo v roce 1966 nalezeno pohřebiště zhruba z jedenáctého století. V hrobech ležely kostry několika výjimečně vysokých a štíhlých mladých mužů. Jejich lebky byly protáhlé a v ústech měli zdravý chrup, přičemž deváté zuby a špičáky výrazně přesahovaly ostatní zuby, až o 9 mm. Hroby nesly jasné známky rituálů proti upírům – ústa byly vyplněná kameny a hlínou, lebky byly useknuté nebo zkroucené a našly se zde i pozůstatky dřevěných kůlů. Přesto archeologové a antropologové nález bagatelizovali a prohlásili, že kosterní materiál je zcela běžný. Autorka se však s tímto vysvětlením nesmířila a v odborných zprávách zahlédla znepokojivé indicie. Tyto nejasnosti ji přivedly k příběhu o děsivé kráse, nevinnosti zvířete a o pradávné síle, která se skrývá v lidské krvi a zůstává dodnes záhadná a neproniknutelná jako láska a smrt.