Tomáš Halík je od roku 1989 výraznou osobností veřejného života. Tento všestranný a plodný autor, připomínající renesanční ideál, byl dlouho vnímán jako autorita v otázkách křesťanství a těšil se širokému uznání. V poslední době se však jeho popularita v České republice začíná měnit. Tato kniha se nesnaží vysvětlit tento vývoj pouhou náhodou nebo proměnlivostí veřejného mínění. Místo toho zkoumá, jak Halíkova rostoucí politická angažovanost a jeho přístup k víře vycházejí z jeho základního pohledu na svět. Text tak čtenáři pomáhá lépe pochopit, jak hluboce ovlivňují filozofické přesvědčení praktický život. Kniha se dotýká dlouhodobých sporů ve filosofii, politologii a teologii – například debaty o vlivu historie a tradice, o konzervatismu a liberalismu, nebo o vztahu mezi tradiční vírou a modernitou. Tomáš Halík zastává specifický pohled, který Jiří Fuchs kriticky hodnotí z odlišných pozic. Fuchs argumentuje, že Halíkova orientace na historické procesy vede k myšlenkovému konformismu s negativními dopady na jeho praktické uvažování. Konkrétně poukazuje na Halíkovu podporu neomarxistických idejí, jako je multikulturalismus, genderismus a přehnaná politická korektnost. V kontextu katolické teologie pak Halíkův modernismus vytváří napětí mezi jeho důrazem na určité myšlenky a tradičními hodnotami víry a morálky.