I přes četné námitky, které vzešly z pozitivismu a postmoderního myšlení, je stále rozumné vnímat filosofii jako vědu zabývající se základními principy poznání a reality. Tyto námitky často vycházejí z nejednotných teorií poznání, které budeme v následujících lekcích podrobněji analyzovat. Filosofie, jako věda, musí být výsledkem kritického myšlení; nelze hovořit o „dogmatické vědě“. Jako věda, která se zabývá prvotními základy, by filosofie měla začínat zkoumáním základních předpokladů a hodnot, které formují lidské myšlení, neboť ty jsou klíčové pro vědeckou racionalitu. Ověření platnosti těchto základů je pro filosofii naprosto zásadní. Kritické posouzení takových otázek, jako je absolutní platnost principu sporu nebo existence objektivních pravd a jistot, určuje možnost a spolehlivost veškerého vědeckého poznání.