Tvář jazzu

Často jsme u nás diskutovali o jazzu, jeho významu pro umění i společnost, ale ne vždy s dostatečným pochopením a správným úhlem pohledu, což vedlo k mnoha chybám. Jazz byl často vnímán spíše jako způsob života než jako specifický hudební žánr. Ve srovnání s klasickou hudbou byl často neprávem podceňován, zatímco jeho příznivci ho naopak obestřovali mýty a legendy. To bylo způsobeno nedostatkem odborných publikací a pramenů, které vycházely v zahraničí. Kniha Dorůžky a Škvoreckého se snaží tento stav napravit pečlivým výběrem dobových dokumentů, které nám ukazují „svět jazzu“ v jeho vývoji a složitém sociálním kontextu. I když nenahradí odbornou literaturu, nasměruje odborníky, kde ji hledat. Především je však určena široké veřejnosti, zájemcům o jazz. Prostřednictvím přímých citací přibližuje atmosféru, ve které jazz vznikal, ukazuje těžký život černošských hudebníků i jejich úspěchy, vysvětluje vývoj jazzu a jeho proměny pod vlivem talentů a společenských poměrů. Ukazuje, jak se z hudby vyjadřující emoce stává symbolem odporu a jak spontánní inspirace hudebníků bez formálního vzdělání se proměňuje v umělecký záměr. Pro plné pochopení těchto dokumentů, které často ve zkratce popisují lidské tragédie a ve vzájemné souvislosti odpovídají na klíčové otázky o jazzu, je nezbytné přečíst předmluvu Lubomíra Dorůžky, kterou doporučujeme i těm, kteří se předmluvám běžně vyhýbají.