Trojzpěvy: kruh dvanácti ód, pátá básnická sbírka Václava Renče, jsou zajímavým stupněm v básníkově mnohotvárném vývoji. Jsou totiž nejen jeho organickým pokračováním, ale zazněla v nich s překvapující plností i struna u Renče dosud utajená, z hloubky i šíře zabírající hymnické pathos, jehož kovově jasný zvuk jsme u nás neslýchali od dob Březinových.