Novela Tři dcery a matka (Trois filles de leur mère, 1926) se řadí k nejvíce šokujícím dílům Pierra Louÿse. Rukopis, nalezený až v autorově pozůstalosti, údajně vychází z jeho vlastních zážitků, které během dvou dnů prožil s matkou a jejími dospívajícími dcerami. Tento kontroverzní příběh vykresluje matku, která udržuje incestní vztahy se svými dětmi, přičemž vypravěč se do těchto her aktivně zapojuje. Kromě popisu drsných fyzických aktů text zachycuje i důvěrné hovory, v nichž se dívky svěřují se svými odvážnými fantaziemi a zkušenostmi, zahrnujícími i ty nejextrémnější praktiky. Kvůli své otevřenosti a tabuizovaným tématům zůstává toto dílo vysoce provokativním i v kontextu moderní světové literatury.