Po celou dobu normalizace systematicky Komunistická strana Československa postihovala odpůrce režimu. Trestní stíhání bylo nejtvrdším nástrojem tohoto útlaku. Kniha Jaroslava Pažouta se podrobně věnuje právě této problematice. Nejprve se zaměřuje na vývoj a formy trestní perzekuce během dvaceti let normalizace. Hlavní část knihy pak analyzuje deset typů protirežimních aktivit a s nimi spojené trestní postihy, ilustrované konkrétními případy. Autor zkoumá stíhání za šíření zakázaných textů, samizdat, nezávislé náboženské a kulturní činnosti, petice, demonstrace, kritické projevy, odmítání vojenské služby, problémy ve vězení a při dohledu, a také konflikty s úřady a násilné projevy odporu. Pažout se opírá o rozsáhlý výzkum soudních spisů, dokumentů opozice (zejména z knihovny Libri prohibiti), odborné publikace, dobový tisk a výpovědi pamětníků.