Tragický bál: Život a smrt Pavlíny ze Schwarzenbergu

Pavlína ze Schwarzenbergu, manželka knížete Josefa, zakladatele schwarzenberského dědictví, a sestra známého generála, je vnímána především jako oběť tragického požáru na rakouském velvyslanectví v Paříži roku 1810. Tato událost, která ohrozila složité rakousko-francouzské vztahy, paradoxně umožnila, aby si na kněžnu vzpomínali i po smrti. Smrt matky devíti dětí je vždy smutná, ale pokud jde o veřejně známou osobnost, stává se taková tragédie záležitostí celé společnosti. Pavlína byla hned po smrti zobrazována jako statečná matka, která obětovala život při záchraně svého dítěte. Nicméně, její život byl stejně pozoruhodný jako její smrt. Byla nadanou malířkou a spisovatelkou a jako jedna z prvních šlechtičen se inspirovala výchovnými ideály Jeana-Jacqua Rousseaua. Zároveň plnila všechny povinnosti spojené s reprezentací rodu, společenským životem a charitou. Udržovala rozsáhlou korespondenci s vlivnými osobnostmi, jako byl kníže Metternich, a přátelila se s významnými osobnostmi, například s paní de Staël. Její příběh tak nabízí pohled do života ženy z nejvyšší šlechtické vrstvy.