Tatranské listy Olge. Výber z korešpondencie (1922-1930)

Společnost bratří Čapků se na konci 80. let obrátila na kulturní představitele Popradu s žádostí o pomoc při přípravě celostátních oslav k nadcházejícímu stému výročí narození Karla Čapka (1990), protože věděli o jeho častých a rádi navštěvovaných Vysokých Tatrách. Podtatranská (tehdy Okresní) knihovna na tuto výzvu reagovala uspořádáním rozsáhlé čtenářské konference o životě a díle Karla Čapka, které se zúčastnili významní literární vědci, například profesor Miloš Tomčík. Knihovna také vydala malou publikaci, výběr z Čapkovy korespondence týkající se Tater, s názvem *Tatranské listy* (v návaznosti na jeho *Anglické listy*, *Italské listy* a další). Tyto dopisy živě, spontánně, vtipně, ale i hluboce reflektují tatranské prostředí krátce po vzniku první Československé republiky: „Teď právě štíty hor se zatahují v oblacích, a dole celá Spišská rovina je nadechnuta v tak jemných barvách, že by se člověk chtěl rozplynout. Kdyby tak zemřít znamenalo rozplynout se, prostě se vypařit! To bych dopsal tohle psaní a adresu a šel na balkón a na věky se vypařil.“