Tajemné dálky, kniha básní z roku 1895, je prvotinou Otakara Březiny a plně odráží jeho symbolistní styl. Autor v ní slova nepoužívá jen v jejich běžném významu, ale vkládá do nich hlubší, skryté vrstvy, skrze něž hledá smysl existence a snaží se odhalit podstatu věcí. Význam básní tak nemusí být na první pohled jasný a vyžaduje aktivní zapojení čtenáře. Sbírka je prosycena melancholickou atmosférou podzimu a večera, a často se v ní objevují motivy smutku a sebezapření. Dramatičnost celku umocňují básně psané formou rozhovoru.