Tato první kniha trilogie o historii Tábora se nejprve vrací do dávných dob, k osadě na ostrohu u soutoku Lužnice a Tismenického potoka, k počátkům Sezimova Ústí, a k neúspěšnému pokusu o založení královského města Hradiště. Popisuje také středověké osídlení v okolí. V první polovině 15. století byl Tábor, po Praze, jedním z nejdůležitějších měst v Čechách. Jeho raná historie se proto na několik desítek let pevně propletla s celostátními událostmi, což se odráží i v této knize. Nezapomíná se však ani na místní dějiny – čtenáři se dočkají obsáhlé kapitoly o podobě, kultuře a životě Tábora poté, co jej císař Zikmund povýšil na královské město, a také tří archeologických průzkumů.