Světové dějiny ve světle anthroposofie a jako základ poznání lidského ducha

Cyklus devíti přednášek, které proběhl v Dornachu mezi 24. prosincem 1923 a 1. lednem 1924 v rámci zakládajícího shromáždění Všeobecné anthroposofické společnosti. Přednášky se zabývají duchovní historií lidstva a jejím vztahem k vývoji lidské paměti. Zkoumají roviny vědomí a vývojové podněty starověkých asijských národů, období Egypta a Babylónie, včetně příběhu Gilgameše a Enkida. Dále se věnují mystériím v Hibernii a Efezu, postavám Alexandra Velikého a Aristotela, a specifickému významu efezského mystéria. Přednášky sledují linii od zjevení Asie až po současný vliv aristotelismu, a poukazují na ztrátu chápání souvislostí mezi člověkem a světem v novověku. Zmiňují se i paralely mezi požárem v Efezu a požárem Goetheana, a zdůrazňují zodpovědnost, kterou s sebou nese anthroposofie.