Svatba jako dar

Nápad, který Australanka předložila bohatému Baskovi, byl naprosto absurdní. Alesander se ale dostal tam, kde je, právě díky schopnosti vidět potenciál i v těch nejbláznivějších návrzích. Simone vnímala sňatek se sousedem jako způsob, jak alespoň trochu zpříjemnit poslední měsíce života svému umírajícímu dědečkovi. Potřebovala jen Alesanderův souhlas s tím, aby se několik měsíců tvářil, že je jejím manželem. Odměna, kterou by za to získal, byla příliš dobrá na to, aby ji odmítl. Simone však měla jednu zásadní podmínku: veškeré projevy intimity se měly odehrávat výhradně na veřejnosti. Alesander ji totiž neměl rád, a ona cítila to samé k němu.