Šumava: Třiatřicet fejetonů z let 1885 - 1887

Cyklus třiatřiceti fejetonů *Heiteres und Trauriges aus dem BöhmerwaIde / Veselé i smutné ze Šumavy*, vzniklý v letech 1885 až 1887, má pro tvorbu Karla Faustina Klostermanna (1848–1923), významného českého prozaika přelomu 19. a 20. století, zásadní důležitost. Představuje počátek jeho spisovatelské kariéry a zároveň uvádí téma, které se stalo ústředním motivem jeho celoživotní práce. Přesto vychází tento soubor šumavských fejetonů v češtině poprvé až nyní, po více než 130 letech od svého vzniku. „Pila stojí na vlhké půdě, daleko od jakéhokoli lidského bydlení, obklopena nekonečnou chmurou a jednotvárností. Rozprostírají se zde nekonečné slatiny, rozsáhlé mýtiny s houpavou půdou, pokryté trouchnivějícími kmeny prastarých stromů, vysokou trávou, neprostupné houštiny, vřesem a malinami. Po nestálých stezkách se klikatí četné potoky a vodní žíly, protkávajíce tuto pustinu, kterou v zimě neprozpěvuje žádný pták, nezvěří se žádné zvíře – vše se uchýlí a ponechá vládu hlubokému sněhu a husté mlze. Do této děsivé a smutné divočiny vstoupí jen zřídka lidská noha, a to obvykle jen dělníci, kteří zde hledají obživu, nebo lidé, kteří se nevzdávají zákonům. Jsou to chudí podloudníci, kteří riskují život a svobodu kvůli několika kilogramům šňupacího tabáku či střelného prachu, neboť právě v době nejzuřivějších vichřic je nejmenší pravděpodobnost setkání s hraničáři.“