Sůl nad zlato

V domečku se náhle objeví vír, který Čtyřlístek zavleče do minulosti. Ocítí se u alchymisty Sendivoje v době císaře Rudolfa II. Sendivoj chtěl původně přivolat jen Myšpulína, aby mu pomohl s objevem tajemné látky z budoucnosti. Myšpulín s radostí souhlasí a pošle kamarády pro co nejvíce soli, kterou se ve středověké Praze dá sehnat. Ze soli Sendivoj vyrobí chlór a z něj epoxid – umělou pryskyřici, ze které se později bude vyrábět mnoho věcí. Sendivoj se chystá pochlubit se císaři výrobkem s vyraženým čtyřlístkem, ale ten se mu i Čtyřlístku vysměje. Pinďa se pokusí ukázat výhody tenisové rakety z umělé hmoty, ale nešťastnou střelou trefí císaře. Rudolf nařídí, aby je oba vyhodili a čekali doma na jeho rozhodnutí. Sendivoj pošle Čtyřlístek zpět do současnosti a sám vypije lektvar, který ho má učinit neviditelným. Místo toho však splete lahvičky a vypije elixír nesmrtelnosti. Když přijdou stráže, vhodí ho do hladomorny. Zpět v současnosti je Čtyřlístek pozván na exkurzi do chemické továrny, kde je průvodcem inženýr Sendivoj – potomek alchymisty, který předběhl svou dobu. Sendivoj musel znát tajemství výroby chlóru ze soli, jinak by nevytvořil epoxidovou tabulku s vyraženým čtyřlístkem, kterou si jeho rodina předává už 400 let. Následně Čtyřlístek navštíví hrad Houska, kde s překvapením zjistí, že kastelánem je Sendivoj, který díky elixíru přežil až do dnešních dnů. Z hladomorny se dostal a dokonce podával míčky samotnému Rudolfovi, kterému se tenis zalíbil natolik, že si nechal postavit halu. Sendivoj přiznává, že umělá hmota, kterou mu Myšpulín představil v minulosti, dnes ovládá svět.