Nová próza Zuzany Brabcové, Stropy, se odehrává v prostředí psychiatrické léčebny, kde se proces uzdravování stává prostorem pro odkrývání mezilidských vztahů a konfrontaci s životními traumaty. Vnější svět do tohoto uzavřeného prostoru proniká a působí na pacienty buď znepokojivě, nebo uklidňujícím způsobem. Od samotných zdí a stropů, které se zdají vést do neznáma, vychází hlavní téma knihy – zkoumání toho, zda jsme schopni překonat sami sebe a přijmout druhého člověka. Stejně důležitý je i kritický pohled na to, jak společnost očekává, že se s komplexností světa vyrovnáme. Vyprávění, které místy hraničí s fantazií, rozostřuje hranice mezi realitou a sny, mezi vnitřním prožíváním postav a jejich vnějším obrazem. Sled scén, často plných sarkasmu, odhaluje bolestivé aspekty lidské touhy po svobodě, která je neustále omezována. Kniha Stropy je tak imaginativním zkoumáním lidských možností a hranic.