Román Daleko od stromu zachycuje tíseň a nejistotu citlivé dívky, která dospívá v socialistickém Československu sedmdesátých a osmdesátých let. Vypráví o jejím komplikovaném vztahu k rodinné historii, neustálém hledání vlastní identity a pokusu o definování její generace v rozporu s tlakem společnosti. Ohrožení a bezmoc se v románu projevují skrze metaforu blížící se potopy, která hrozí zaplavit Prahu – město plné osobních i národních vzpomínek.