Stopami dláždění

Jaroslav Seifert věřil, že město poznáváme a zamilováváme si především chůzí. A jak jinak prožít Paříž, než ji prozkoumat každý kout, vnímat její atmosféru a nechat se jí unést? Chodit tak dlouho, až se vryjí do paměti i sny, plné mihotavých obrazů známých míst a vzpomínek na lidi, kteří se objevili a zase zmizeli z našeho života. Sbírka básní „Stopami dláždění“ je otevřeným vyznáním lásky k městu, zrozeným z mnoha procházek a hlubokých zážitků. Najdeme v ní portréty lidí, které potkáváme, nebo jsme potkali kdysi dávno, a také vzpomínky na lásku, smutek z rozchodů i opojení štěstím. Každý dlaždicový kousek cesty oživuje pestrou mozaiku minulosti.