Staří dělníci

Inspirací k této básnické parafrázi S.K. Neumanna byla Halasova báseň "Staré ženy", která se zamýšlí nad fyzickým stářím, lidskou bezmocí a smrtí. Halas ve svém hlubokém pesimismu a náznaku existencialismu vytvořil dílo, které Neumann vnímal jako antihumanistické a antisociální. Tato báseň v Neumannovi vyvolala silnou reakci a přiměla ho k obhajobě skutečného humanismu, lidskosti a smyslu poezie. Na rozdíl od Halase Neumann nevnímá stárnutí člověka pouze jako biologický proces, a proto v jeho básni nenajdeme hrůzu a ošklivost, ale úctu a radost z krásy starého dělníka, člověka chápaného jako součást společnosti. Neumannův hrdina není člověk obecně, ale konkrétní dělník, jediný, kdo podle něj představuje důstojný ideál života a práce, a tím i spasitele "dní našeho života".