Autorka se v deseti povídkách zaměřuje na život starých lidí na venkově, kteří po celoživotní práci prožívají závěr života v rodinném kruhu. Některé příběhy s lehkostí a porozuměním popisují zvláštnosti a drobné chyby vesnických staříků, jiné zase vykreslují tradiční život selské rodiny a vděk, s jakým děti oplácejí rodičům jejich celoživotní oběti. V dalších povídkách však autorka kritizuje necitlivost a chamtivost potomků, které způsobují starým lidem v posledních letech života hořkost a pocit nespravedlnosti.