Román Stará rodina, druhý díl pentalogie sledující úpadek významných rodů, patří k nejvýznamnějším dílům české realistické literatury. Spisovatelka v něm vykresluje obraz rodiny na pokraji rozpadu, zasazený do prostředí před první světovou válkou. Hlavní postavou je vdovec a jeho čtyři synové, kteří k sobě necítí žádnou náklonnost a trpí vzájemným odcizením. Dívka kritizuje nejen životní styl měšťanstva, ale především jeho morální hodnoty a způsob myšlení.