Srpnovští páni

Román sleduje sociální napětí v Čechách před husitskými válkami, v době vlády posledních Přemyslovců a Jana Lucemburského. Prostřednictvím osudů fiktivní rodiny pánů ze Srpna – Odolena, Epíka a Křišťana – vykresluje život šlechty v přechodném období, kdy se peníze stávají důležitějšími než směna zboží a moc měšťanů roste díky rozvoji řemesel. Zostřující se spory mezi společenskými vrstvami mění zvyklosti a šlechta, cítící se ohrožená, se snaží ještě více vykořisťovat poddané. Snahy o zlepšení postavení poddaných selhávají se smrtí jejich iniciátorů. V této době lid nachází útočiště v myšlenkách návratu k původní čistotě církve, což vede i k odporu proti světské moci. Petr Pudivous jako první upozorňuje na rozpor mezi vírou a skutečným životem a hlásá své myšlenky lidu, za což je popraven. Jeho dílo pokračuje Praskola, který vede lidové kacířské hnutí až k ozbrojenému povstání. Ačkoliv povstání je potlačeno, předznamenává budoucí nepokoje. Kniha je napsána archaickým stylem, připomínajícím tvorbu Jaroslava Vančury.