Současná francouzská sociologie

Kniha sleduje vývoj francouzského sociologického myšlení od poloviny 20. století do současnosti. Analyzuje proměny společnosti – od průmyslové a národní k postindustriální a globální, od modernity k postmodernitě – a to jak v teoretické rovině, tak v konkrétních oblastech života. Zkoumá nejen změny v sociální realitě, ale i spory a diskuse, které se ve francouzské sociologii v souvislosti s nimi odehrály. Francouzská sociologie je pro tento rozbor obzvláště vhodná, neboť od poloviny 20. století disponuje nástrojem pro sledování změn sociální struktury – „socioprofesními kategoriemi“, které umožňují sledovat vývoj profesní struktury a sociální mobility. Kniha tak analyzuje proměny světa práce, včetně přechodu Francie od země drobných podnikatelů k zaměstnanecké společnosti, masového vstupu žen na trh práce, nových typů pracovních kontraktů, změn ve vzdělání a kvalifikaci, nových forem pracovních konfliktů a návratu nezaměstnanosti. Diskutuje se zde o perspektivách společnosti zaměstnání. Dále se kniha věnuje proměnám fungování organizací ve veřejné i soukromé sféře, vývoji sociologie organizace a problematiky managementu, včetně diskusí o inovacích v řízení a jejich dopadech. Velká pozornost je věnována školství, které je ve Francii tradičně považováno za pilíř společnosti. Prostřednictvím socioprofesních kategorií sleduje kniha vztahy mezi vzděláním, sociální strukturou a mobilitou a rozebírá spory o zmasověním vzdělávání. Sociologie rodiny reaguje na proměny ve vztazích mezi partnery a generacemi, přičemž kniha analyzuje diskuse o křehkosti moderní rodiny a přetrvávajícím významu rodinných vazeb. Závěrem kniha rozebírá vývoj sociologie města, který synteticky zrcadlí všechny předchozí analýzy. Zkoumá přechod Francie od venkovské k městské kultuře a jeho dopad na sociální strukturu, trh práce, vzdělání a rodinné vztahy. Diskutuje se zde o sociální segregaci, násilí ve městech a nerovnostech mezi městem a venkovem. V závěrečných částech kniha využívá dílčích analýz k odpovědím na úvodní otázky, a to zejména v souvislosti s napětím mezi sociální integrací a exkluzí a otázkou sociální regulace v individualizované společnosti. Kniha se ptá, zda se proměny modernity pouze přejmenovávají, zda sociologie zůstává národní disciplínou, zda je sociální identita stále důležitá, zda sociální nerovnost byla nahrazena různorodostí, zda se anomie stává normou, zda se vracíme do dob před společností zaměstnání, zda je člověk obětí nebo komplicem organizací, a zda je individualismus právem nebo povinností moderního člověka.