Kníže Soběslav I., který vládl v letech 1124 až 1140, je důležitou, ale ne příliš známou postavou českého středověku. Kniha se ptá, zda byl Soběslav skutečně takovým, jak ho vykreslují některé zdroje – statečným a rozvážným vládcem, nebo zda se choval jako typický panovník své doby, který se nebál zastrašovat své odpůrce zinscenovanými soudy a tresty. Autor sleduje, jak se dění v českých zemích propojovalo s klíčovými událostmi v Evropě, zejména se sporem mezi císaři a papežem o moc a koncem vlády sálské dynastie. Porovnává také vývoj v Čechách, Polsku a Uhrách. Zvláštní pozornost věnuje slavnému vítězství Soběslava nad vojskem císaře Lothara III. v bitvě u Chlumce v roce 1126, které knížete proslavilo v českých dějinách.