Přední český historik Petr Čornej ve své knize o době husitské analyzuje dobové materiály a napravuje řadu fikcí a omylů, které se do obrazu husitství v českém povědomí dostaly již v době národního obrození a které zde byly udržovány staršími historiky. Autor si z bohaté látky zvolilpět základních témat: formování portrétu Václava IV., bitvu na Vítkově. Žižkovo tažení na Slovensko, bitvu u Lipan a popravu Roháče z Dubé. Revize po staletí tradovaných příběhů ukazuje jinou tvář vzrušené husitské epochy, než na jakou jsme byli zvyklí. Druhé, rozšířené a přepracované vydání.
Uběhlo už téměř půl století, co u nás vyšla první a zatím poslední monografie o jednom z největších dramatiků evropského divadla. Nová molièrovská monografie chce českému čtenáři zprostředkovat výsledky posledních desetiletí molièrovského bádání, ale především být tradiční monografií o umělcově životě a díle a zasadit Molièra do širokých dobových souvislostí. Nabízí tedy kromě jiného i obraz slavné epochy evropské kultury, označované jako „doba krále Slunce“.
Kníže Soběslav I. (vládl v letech 1124–1140) patří mezi významné a přesto poměrně málo známé panovníky středověkých Čech. Autor si klade provokující otázku: Byl Soběslav „ideálním Přemyslovcem“, mužem statečným i rozvážným, jak jej líčí některé prameny, či typickým despotou raného středověku, který se nerozpakoval zastrašovat nespokojené velmože inscenovanými procesy a popravami? Propojuje přitom děje v českých zemích s rozhodujícími procesy „velkých“ dějin Evropy – střetnutím mezi císaři a papežstvím v tzv. sporu o investituru a koncem sálské dynastie na říšském trůnu – a srovnává politický vývoj v Čechách, Polsku a Uhrách. Věnuje se i události, jíž se kníže Soběslav I. nejvýrazněji zapsal do českého historického povědomí – vítězství nad vojsky císaře Lothara III. u Chlumce roku 1126.
Z války zbraní do války intrik, tak zní podtitul knihy Josefa Fučíka o životních osudech generála Aloise Podhajského. Byl jedním z mála Čechů (narozených na Moravě), kteří dosáhli v rakousko-uherské armádě hodnosti polního podmaršála. Uznání jeho vojenských schopností na italské frontě za 1. světové války se mu dostalo i od jehoprotivníků, mimo jiné Francouzů a Britů. Tato skutečnost způsobila, že Podhajský byl jako jeden z mála "Rakušáků" přijat do svazků čs. branné moci a v hodnosti armádního generála zastával důležitou funkci jejího inspektora.
Panovník a světec v raném středověku. Jaký byl Svatý Václav jako člověk a vladař a jaká byla jeho doba? Přední český historik představuje Václava jako charismatickou osobnost a silného panovníka s cílevědomou západoevropskou orientací. Sleduje drama jeho životního zápasu v éře proměn Evropy pod duchovním a civilizačním vlivem křesťanství, v kontextu vytváření soustavy států střední Evropy. Nově interpretuje události a osobnosti českého raného středověku: křest Bořivoje a osud jeho manželky Ludmily, otázku viny Drahomíry a Boleslava I., dobové poslání Přemyslovny Dobravy a Slavníkovce Vojtěcha - intelektuála evropského formátu. Historický osud knížete Václava skončil jeho mučednickou smrtí, ale záhy začíná jeho nekončící „druhý život“ světce a garanta státnosti a politické kultury vznikajícího českého národa.