Základními konstantami Renčova duchovního prostoru, transponovanými v umělecký tvar, je protiklad ducha a hmoty, světla a tmy; smyslovost je v jeho poezii nahrazována slastí z tvorby, do níž se sublimuje básníkův náboženský prožitek; dokonalost vytvořeného díla, absolutno jeho tvaru má manifestovat absolutno Božího jsoucna.